neděle 20. září 2015

Ach ne, už je tady zas!

Timur Vermes - Už je tady zas

Originální název: Er ist wieder da
Překlad: Michaela Škultéty
Rok vydání: 2013 (originál vydán 2012)
Počet stran: 368
Vazba knihy: Pevná s přebalem
Nakladatelství: Argo

Kdyby se Hitler probudil ve 21. století...
Podle Timura Vermese by se zvedl a aniž by byl schopen přizpůsobit se situaci, náhodou se seznámil s majitelem pouličního stánku s novinami a jeho prostřednictvím i s televizní společností. Stala by se z něj hvězda internetu, vyhlášený bavič, kterému nikdo nevěří, že je vážně Hitler a zoufalé lpění na tomto jméně každý přikládá jen jeho profesionalitě.

Německá provokativní satira, hojně diskutovaná, bestseller předloňského roku. Já mám ráda černý humor a mám ráda černý humor s tematikou 2. světové války. Mezi mé oblíbené politicky nekorektní vtipy patří tyhle dva: Víte, proč Hitler spáchal sebevraždu? Protože mu přišel účet za plyn. a...


Navzdory tomuto předpokladu ale zjevně nejsem cílovou skupinou knihy. Přivádí mě to k otázce, kdo vlastně cílovou skupinou knihy je...

Satira? Humor? Ale co vás nemá...!
Mám ráda vtipy, které jsou vtipné. Mám ráda humoristické knihy, které jsou vtipné. U Už je tady zas jsem se zasmála jednou. Za celých téměř 400 stran. A to je smutné, skutečně. Možná by tématu prospěl trochu jiný žánr, než urputná snaha o satiru. Vermes už od začátku tlačí na pilu, když Hitlera představuje jako v podstatě sympatického strýčka, který jen houževnatě věří tomu, že pomůže lidstvu. Přitom by autor lépe posloužil sám sobě, kdyby se pokusil satirizovat tyrana, jakým je Hitler např. v dobře známých videích z Pádu třetí říše.

Hitler je zmatený, těžko se přizpůsobuje světu okolo sebe, ale to, že přeskočil skoro 70 let v čase, mu vrásky nedělá. Tu a tam sice zavzdychá, že by rád Evu nebo některého ze svých věrných, ale spíš se nemůže vyrovnat s dobou jako takovou než se svým skokem v čase. Vtípky na téma "Hitler a interlet" bohužel taktéž zuřivě tlačí na pilu, takže vlastně vtipné vůbec nejsou, spíš laciné. A nudné.

Problém je také v množství vedlejších postav. Nevím, jestli to bylo nepozorným čtením, ale nebyla jsem s to je všechny do konce pořádně rozlišit a zapamatovat si nějakou výraznější. Jsou prostě jako chumel much, které lítají kolem dokola Hitlera.

Poučili jsme se nebo ne?
To nejdůležitější, co by kniha měla přinášet, je poselství. Už je tady zas se o to přinejmenším snaží, byť trochu na vratkých nohách. Knize by totiž neuškodilo proškrtání, některé části se neskutečně táhnou, především Hitlerovy nekonečné myšlenkové pochody, které jsou kombinací toho dobrosrdečného strýčka a historického individua.

Co se ovšem toho poselství týče - alespoň těmi náznaky kniha splnila svůj účel. Polemika o tom, zda se lidstvo může poučit a nenechá historii, aby se opakovala, měl zjevně Vermes v plánu. Sice v konci vyznívá do ztracena, ale je to přesně ten malý bod, který v mých očích knihu alespoň trochu zachraňuje. Jen škoda, že konec vypadá, jako by Vermesovi prostě jen došel papír a toner v tiskárně.

Suma sumárum mi Už je tady zas přijde jako promarněný potenciál. Na druhou stranu ale patřím jen do menšiny těch, kterým se kniha nelíbila. 

2 komentáře:

  1. O knize už slyším delší dobu, ale nevím jestli si ji mám přečíst, mám trochu obavy, aby to mělo takříkajíc hlavu a patu.. No uvidíme..

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!