neděle 9. srpna 2015

Poetická dystopie zaujme nevšední atmosférou

Emmi Itäranta - Strážkyně pramene

Originální název: Teemestarin kirja
Překlad: Michal Švec
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2012)
Počet stran: 288
Vazba knihy: Pevná s přebalem
Nakladatelství: Plus

Tak trochu jiná dystopie
Svět překonal velkou ropnou krizi a změnil se. Kultury se smísily a nyní nový svět sužují velká vedra a nedostatek vody. V rodině čajového mistra se dostávají větší příděly vody než v jiných rodinách, navíc je tu tajemství - čajoví mistři jsou zároveň strážci pramene, který jim umožňuje připravovat ten nejlepší čaj. Teď se čajovou mistryní má stát Noria. Na jedné výzvědné pochůzce s kamarádkou Sanjou objeví staré kotouče s příběhem z Temného století a rozhodne se, že tomu přijde na kloub...

Na tuhle dystopii jsem pravidelně narážela od chvíle, kdy byla vydána. Až beseda s autorkou mě ale přesvědčila, že je to kniha, kterou opravdu chci číst. Emmi Itäranta Strážkyni pramene napsala finsky i anglicky. Přitahuje ji téma vody, umí ho využít do poslední kapky. Snad se v češtině dočkáme i jejích dalších děl!

Konečně takový dystopický svět!

Budoucnost, hodně techniky, zbraně, střílečky. Mám s dystopiemi jeden zásadní problém a tím je právě zmíněné. Strážkyně pramene je ale jiná. Hodně jiná. Na první pohled zarazí ochranné masky a vrtulové vozy, na druhý pohled možná ještě komunikátory. Jinak nic, žádné rušivé novátorství, Itäranta vsadila na budoucnost, kterou není až tak těžké si představit - splynutí kultur, nedostatek vody, silné zvýšení teplotního průměru. Konečně dystopie, u které bych i věřila, že to tak jednou může vypadat!

Ačkoliv se příběh odehrává ve Skandinávii, mnohem blíže má tato lokace ve vylíčené budoucnosti k Japonsku. Noria je budoucí čajová mistryně, učí se rituálním pravidlům čajových obřadů. Její kamarádka Sanja je naproti tomu ukázkou odvrácené strany budoucnosti - její rodina je chudá, sužuje ji velký nedostatek vody, malá sestra je nemocná... 

"Tohle bych potřebovala spravit," oznámila jsem Sanje a začala odpoutávat upínací pásy kolem měchů. "Oprava nespěchá. Kolik za to chceš?"
Sanja prstem spočítala měchy na hromadě. "To je práce na půl dne. Tři měchy vody."
"Dám ti čtyři." Věděla jsem, že Jukara by to udělal za dva, ale to mě nezajímalo.
Emmi Itäranta, Strážkyně pramene, str. 29

Sanja je vášnivá opravářka a vynálezkyně, spolu s Noriou utíkají ke skládkám, kde nacházejí střípky z minulosti. Jejich přátelský vztah funguje natolik, že není třeba ani jakékoliv romantické zápletky a čtenář si s dívkami vystačí.

Poklidné tempo bez akce
Na rovinu varuji ty, kteří považují za vrchol všeho dobrého knihy napěchované akcí. V tom případě vás Strážkyně pramene pravděpodobně zklame. Je zakrytá oparem horké malátnosti a ubíhá ve velice poklidném tempu. 


Už sedm týdnů jsem se neodvážila zajít k prameni. Včera jsem doma otevřela kohoutek a k jeho ústí přiložila hrdlo měchu na vodu. Domlouvala jsem mu po dobrém i po zlém, snad jsem i křičela a plakala, ale s vodou lidská trápení nepohnou. V temnotách země, kde naslouchají jen kameny, proudí voda stále stejným tempem, nezpomaluje ani nezrychluje.
Z trubek ukáplo do měchu jen pár kapek, sotva lžíce.
Vím, co to znamená.
Emmi Itäranta, Strážkyně pramene, str. 9

A i když by se to mohlo zdát právě naopak, právě atmosféra je největší devízou knihy. Nádherně napsaná dystopie, poetická, napínavá, bezútěšná. Napadají mě jen samá vzletná přirovnání. Jedna z těch knih, které dočtete a máte po nich knižní kocovinu, protože nevíte, kde byste našli další knihu s takovou atmosférou, napsanou takovým stylem. Jediné, co trochu vyčuhuje ze zavedeného konceptu je epilog, bez kterého bych se klidně obešla. Jeho záměr je ale jasně čitelný a podporuje vyznění konce.

Strážkyně pramene je pro mě jedním z největších překvapení tohohle roku. Po 1984 první dystopie se světem tak reálným, že věřím tomu, že tak nějak to bude. Atraktivní tematikou čajových obřadů a smíšení kultur. Napsaná (a přeložená!) tak krásně, že čtení lahodí a nechcete, aby skončila. Přečtěte si to, vážně!

Mnohokrát děkuji nakladatelství Plus za poskytnutí recenzního výtisku!

4 komentáře:

  1. To sis vzhledem k těm vedrům vybrala velmi tématickou knihu - jen aby ta dystopická budoucnost nenastala moc brzy :D

    Strážkyně pramene mě zaujala už obálkou - ta se mi fakt hrozně líbí :) A po přečtení recenze myslím, že by se mi líbil i obsah. Na akčňáky mě neužije, severskou literaturu mám ráda a knížky se zvláštní atmosférou vyloženě miluju. A navíc se mi svým doporučením většinou trefíš do vkusu ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda je, že díky posledním zprávám se to zdá čím dál skutečnější :D

      A dík, přečti si to :-)

      Vymazat
  2. Taká kniha ako Strážkyne pramene už nie je. Rada by som si prečítala niečo podobné, ale je mi jasné, že to asi nikto nenapísal. O to viac sa teším na druhý autorky román. Strážkyne pramene je jedna z najlepších kníh, aké som čítala.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!