čtvrtek 11. června 2015

Pod sněhem: Oslava vypravěčského umu s hořkosladkou příchutí

Petra Soukupová - Pod sněhem

Rok vydání: 2015
Počet stran: 373
Vazba knihy: Pevná
Nakladatelství: Host

Tři sestry, čtyři děti, pes a jedno auto
Olga, Blanka a Kristýna jsou sestry. Asi by ani nemohly být rozdílnější. Olga je perfekcionistka, má skvělou práci a syna Olivera vychovává sama. Prostřední Blanka je typická kvočna - stará se, aby její rodina byla dokonalá, aby byly dcerky dobře vychované, aby miminko Filípek dobře vyrostlo, aby bylo všechno tak, jak má být. Nejmladší Kristýna naproti tomu řeší vztah se ženatým mužem a snaží se, aby měl její život nějaký pořádný cíl. Všechny tři se společně vydají na cestu k rodičům - tatínek má totiž narozeniny...

Od Petry Soukupové jsem zatím četla jen Bertíka a čmuchadlo. Jelikož mě zaujaly vyprávěcí schopnosti Soukupové, rozhodla jsem se sáhnout i po její nové knize. A rozhodně to nebyl krok vedle.

Zdánlivě banální cesta, ale skvěle promyšlená
Dlouhá cesta k rodičům, čas na sebezpytování... Petra Soukupová se vydává cestou poměrně tradičního schématu. Může si to dovolit, protože je výbornou vypravěčkou a jak se ukazuje, umí se perfektně vcítit nejen do dětské duše, stejně dobře rozumí i ženám. Právě proto je její vyprávění tolik autentické a sugestivní.

Tři rozdílné sestry, každá chce něco jiného... Přesto jsou pořád sestry. A ve vyprávění se střídají. Jejich vzájemná odlišnost se nejvíc ukazuje, když vyprávějí. Ich forma se střídá, čtenář má tak možnost poznat nitro všech tří sester. Díky tomu budete každou z nich chvílemi chápat i nenávidět. Jsou přece tak nesnesitelné! Ale zároveň jsou velmi lidské. Vztahy mezi nimi se cestou napínají a staré rány se otevírají. Do toho tu je ještě čtvrtá vypravěčka - matka sester.

Hořkosladká symfonie
Celá kniha má docela pochmurnou atmosféru, jako by byla pokrytá jemnou závějí sněhu. A když už se zdá, že se něco změní... Nezmění se vlastně nic. Všichni budou mít i dál své problémy a nebudou si se sebou vědět rady. Jenže, je to vůbec špatně? I na to se protagonistky knihy ptají. Na odpověď si ale možná budou muset počkat, třeba jim čtenáři poradí.

Po dočtení mi Pod sněhem zůstala dlouho v hlavě, pořád jsem nad ní přemýšlela, hodnotila všechny sestry... Je to velmi silný čtenářský zážitek, protože skvěle napsaný a vypointovaný. Trochu hluše na mě působily jen pasáže vyprávěné matkou dívek. Ačkoliv její příběh měl také jasný záměr, vedle trojího vypravování sester působil trochu navíc.

Petra Soukupová mě přesvědčila, že její knihy má smysl číst. A přesvědčila mě, že si nemusíte v knize najít oblíbenou postavu, aby pro vás její čtení bylo velkým zážitkem. A Pod sněhem budu doporučovat, kudy budu chodit. Tak.

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzní e-knihy!

4 komentáře:

  1. Mám radost, že teďka tak často píšeš o českých autorech. Mám tu na poličce k přečtení Rok kohouta (nevím, jestli ho stihnu přečíst, než se budu po státnicích muset odstěhovat z Brna a vrátit ho do knihovny, škoda), vyhlížím volnou nepovídkovou Andronikovou a Pod sněhem si přidávám na pomyslný seznam. =) Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uf, jsem moc ráda, že to tak vážně vypadá! I když jich čtu víc, jen jsem líná. Ale chci to změnit a psát o nich ještě víc, zaslouží si to a jsou skvělí :-) Rok kohouta, Vzpomínky i Pod sněhem jsou výborné a můžu je vřele doporučit, snad se ti také budou líbit! :-)

      Vymazat
  2. Předevčírem jsem rozečetla Martu, a řeknu ti, to je tak nesnesitelná kniha, že ani nevím, jestli to budu mít sílu dočíst. Doufám, že jiná Soukupová je lepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že jo. Ostatně Terka s Bárou to taky říkaly, že Marta v roce vetřelce je průšvih!

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!