čtvrtek 21. srpna 2014

Hologram pro krále je pouštní variací na Čekání na Godota

Dave Eggers - Hologram pro krále

Originální název: A Hologram for the King
Překlad: Petr Eliáš
Rok vydání: 2014 (originál vydán 2012)
Počet stran: 288
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: Plus

Godotovské čekání na krále
Alan Clay je tak trochu na dně. Problémy se na něj valí ze všech stran, nemá ani peníze na to, aby jeho dcera mohla studovat. Velké naděje proto vkládá do hologramu pro krále, do projektu podporujícího stavbu města KAEC. A tam, uprostřed torza rozestavěného města v poušti, v Saúdské Arábii, jej čeká mnoho dní čekání na krále, který možná přijede a možná taky ne. Během těch dní může přemýšlet nad svým životem, vzpomínat, přehodnocovat, hledat pevnou půdu pod nohama.

Žlutá novinka nakladatelství Plus není první kniha Dave Eggerse, která byla v Čechách vydaná. Po úspěšném autobiografickém debutu Srdceryvné dílo ohromujícího génia si český čtenář musel počkat dlouhých dvanáct let na další dílo tohoto autora. Čekání se vyplatilo. Hologram pro krále se za hranicemi stal jednou z nejúspěšnějších knih roku 2013 a dočká se i filmového zpracování - hlavní role se zhostí Tom Hanks a v kinech jej snad můžeme čekat už na konci příštího roku.

Výlet do pouště kořeněný vtipy
"Ne každý den jsme potřeba", říká Samuel Becket ve svém citátu před příběhem. Pro Alana to platí dvojnásob - po téměř nadějné kariéře ve firmě na výrobu jízdních kol je nepotřebný skoro pořád. Neúspěšný obchodník bez peněz, s podivnou bulkou na krku, držící se marných nadějí a pronásledovaný minulostí. Co dělat v poušti, když král stále nepřichází? Jak příznačné pro celou Alanovu existenci...

Nic není ale tak horké, jak se uvaří. Pokud na vás z předchozích odstavců působí Alanův příběh neobyčejně hořce, pokud čekáte depresivní elegii o zkrachovalé existenci, pak čtěte následující: Je to vtipné! Je to vtipné, zábavné a spíše hořkosladké než hořké. Eggers symbolicky navazuje na tradici absurdity, když se odkazuje k Beckettovu Hledání Godota, a prochází mu to.

Potíž byla v jedné jeho vlastnosti. Nechtěl se nikoho dotknout, a tak často na podobná pozvání přitakal. Ocital se pak na svatbách, křtinách nebo se ženami, pro které byl víc než jen přítel, přestože trval na opaku. Byl vůl.
Na té bulce na krku přece jen něco je, napadlo ho. Je příliš blízko k míše a pozměnila průchod signálů z mozku do zbytku těla. To by vysvětlovalo jeho neschopnost dešifrovat lidské projevy.
Dave Eggers, Hologram pro krále, str. 164

Zajímavé postavy se rozpíjí v atmosféře
Celá kniha se velmi dobře čte a je prostoupena poměrně povznesenou atmosférou. Je prostě zábavná. Na druhou stranu je však třeba podotknout, že v atmosféře se trochu ztrácí potenciál některých postav, které se místo zásadních epizodních charakterů stávají spíš jakýmisi kolemjdoucími. Kromě Alana, z jehož pohledu se na příběh díváme, se výrazně prosazuje pouze Jusúf, arabský řidič, který se s naším hrdinou spřátelí a do knihy vnáší hlavní vtip a příjemné osvěžení. Spolu s Alanem se skvěle doplňují a jejich společné scény jsou nejzábavnější.

Ačkoli se celkem nabízí zakončení celého kusu, v zásadě zůstáváte v neustálém překvapení - přijede král? Nepřijede? Tak co? Nepředvídatelnost je dalším kladem, který bych ráda vyzdvihla. Co mě však zklamalo nejvíc, byly flashbacky. Nemám je ráda skoro nikdy, nemám je ráda, když nejsou výrazně oddělené nebo uvozené. A nemám je ráda, když mi do celého příběhu nezapadají, což se mi stalo tady. Na druhou stranu díky tomu Hologram bude vyžadovat opětovné čtení. A navíc zde působí jako protiváha k sílícímu optimismu, jelikož jsou plné vzpomínek na "ty horší časy".

Alan teď slyšel, jak se mu vrací Jusúfovy předpovědi. Že město a Emaar jsou na mizině, že se to nikdy nepodaří. Že celá ta myšlenka s Abdalláhem zemře.
Hasan mu donesl skleničku.
"Děkuju, příteli," řekl Alan.
Hasan se usmál. "Jsem moc rád, že mám s kým pít."
Alan se zeptal na krále, proč prostě do města neinvestuje, aby bylo dostavěné, nebo přinejmenším funkční, než umře?
"Máme v arabštině takové pořekadlo: 'Jedna ruka netleská.' Sami tohle město nepostavíme. Potřebujeme partnery."
"Ale no tak," opáčil Alan. "Abdalláh by město postavil za pět let, kdyby chtěl. Proč se to má táhnout dvacet?"
Hasan dlouho seděl a neodpovídal.
"Nemám tušení," řekl konečně.
Dave Eggers, Hologram pro krále, str. 200

Možná jsem čekala větší bombu, kterou jsem nedostala. Dostala jsem ale příběh se sílící atmosférou, humorem, příběh, který spěje k neodvratitelnému konci, kde se jen můžeme dohadovat, zda král přijde nebo nepřijde. Celý kus trefně komentuje globalizaci, společnost a to, jak se v ní může obyčejný člověk jednoduše ztratit. A víte co? Bavilo mě to a těším se do kina.

Děkuji nakladatelství Plus za poskytnutí recenzního výtisku!

5 komentářů:

  1. Moc nevím, jestli to tedy čtenáři nabízí víc než Godot? Ještě mi to připomnělo Zámek, ale spíš se moc nalákaně něcítím. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten Zámek je také zajímavá analogie. Každopádně to nabízí širší příběh, než jaký je u Godota, ono to čekání na krále sice v zásadě ústředním motivem je, ale vyskytuje se tam skoro jen okrajově, když to tak řeknu ;) Za přečtení to ale rozhodně stojí, škoda, že jsem tě nepřesvědčila :)

      Vymazat
  2. Na tuhle žlutou zajímavost jsem už před časem koukala. Zní to docela zajímavě, i když se k ní v nejbližší době nedostanu, možná si ji jednou přečtu. :-) Ale myslím si, že neodolám dřív filmu. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jé, zajímavá žlutá knížka s moc pěkným žlutým vzhledem blogu!=)
    Obojí se mi moc zamlouvá.

    OdpovědětVymazat
  4. Kniha vypadá zajímavě, až se prokoušu tou hromadou, co mám na stole, snad si jí i koupím. Už jen proto, že mi bude svou žlutou obálkou ladit ke Spodkovi. (Ano, tohle ti sem píšu proto, abych tě informovala o tom, že jsem si koupila Spodka :D )

    Ale vážně - mám ráda absurdní, humorná díla, takže myslím, že tahle knížka by mi mohla kápnout do noty. Jen škoda těch postav - jestli na něčem při čtení opravdu "ujíždím", je to propracovanost charakterů.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!