pátek 8. srpna 2014

Generační román na pozadí historických událostí příliš neoslní

Alena Mornštajnová - Slepá mapa

Rok vydání: 2013
Počet stran: 336
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Host

Tři ženy, tři generace
Anna, Alžběta a Anežka. To jsou tři generace jedné rodiny. Ač je vypravěčkou Anežka, sledujeme nejprve osudy Anny, do kterých se otiskne 1. světová válka, posléze Alžbětu, jíž se dotkne 2. světová válka a nakonec se obloukem vracíme k Anežce, která nikdy neměla ráda život. Anežka vyrůstá za socialismu a nezná nic jiného. Vinou osudu se tak trochu ocitá na "té druhé straně".
Slepá mapa spojuje jejich osud s osudem dalších osob, které se dostaly do jejich životů.

Ano, přiznávám, že Anna, Alžběta a Anežka bylo veliké lákadlo. Nicméně i námět  tohoto českého debutu zněl slibně, stejně jako začátek. Kniha má přesto několik nepřehlédnutelných nedostatků, díky kterým očekávání nenaplnila - ale na druhou stranu není ani nějakým hrozivým zklamáním.

Rodinná sága smíchaná s historií
Celá kniha je rozdělená do dvou částí. Jelikož je vypravěčkou Anežka, třetí v generaci, věnuje první část osudům své matky a babičky. Anna se zamilovala do Antonína, Antonín do ní. Rodiče tomu nepřáli, a tak dvojice utekla do pohraničního městečka. Anně do života zasáhla první světová válka, Antonínovi taky. Silnější byl ale příběh Alžběty, nejstarší dcery Anny a Antonína. Rezervovaná a trochu upjatá žena se zamilovala do Němce, který utekl do války. Alžběta se s rodinou sousedky odstěhovala a vzala si kamaráda s dětství, ani to jí však nepřineslo štěstí. A teprve po válce našla útěchu v jiném muži a otevřela dveře do světa Anežce.

Zdá se vám popis děje, jako by byl z rychlíku? Pak věřte tomu, že taková je v zásadě celá první část. Druhá také, ale o něco méně, jelikož se přeci jen soustředí pouze na jednu generaci, tedy na Anežku. Spojením rodinné ságy a historických událostí si pod sebou Mornštajnová trochu sama podřezává větev, jelikož nedává prostor vyniknout ani jednomu z aspektů a celý román tedy působí značně uspěchaně. První část navíc jakoby v retrospektivě vypráví Anežka, nicméně za chvíli si uvědomíte, že jako vzpomínky to nefunguje ani trochu.

Tragická úmrtí kam se podíváš
Zajímavé také je, že ačkoliv je přirozeně v knize mnoho mrtvých, téměř žádná z postav nezemře přirozenou smrtí. Ani tragický nádech knize příliš nesedí a trochu sám sebe podkopává. Záměrem nejspíš mohlo být podtrhnutí hrůz těžkých časů během války, nicméně v takovéto míře možná uvěřitelnost trochu ustupuje do pozadí. Musím však pochválit, že se docela zdařila atmosféra celé knihy.


Velkým pozitivem je pro mě část s Anežkou, byť dějově méně zajímavá než předchozí část a sama postava Anežky dost protivná. O životě v socialismu byla napsána celá řada dobrých knížek, ale poprvé jsem se setkala s "tou druhou stranou barikády", kdy se hrdinka nepohybuje jen na tenkém ledě skrytého disentu, spíš naopak. V celkovém vyznění knihy navíc kýčovitě trčí závěr, který je vykonstruovaný a trochu shazuje váhu celého románu.

Na konec ještě postavy
Co se postav týče, tuším velkou snahu o škálu nejrůznějších postav. Zde byla autorka z části úspěšná. Ačkoliv jsou jako ústřední protagonistky knihy popisovány ženy, nemohu se ubránit dojmu, že ve finále splývají se svými osudy a do popředí se dostávají mnohem výraznější postavy mužů. Ženám každopádně vévodí Alžběta, nejspíš nejzajímavější postava, a Anežka, které je věnováno mnoho prostoru v druhé části, avšak je krajně nesympatická.

Knihu zachraňuje, že se opravdu dobře čte a po dočtení příběh zůstane v hlavě, jakkoliv má mnoho slabin. Nesplyne zkrátka s tuctem dalších přečtených knih. Celkově ve Slepé mapě vidím velký potenciál pro další tvorbu autorky, zde ale příběh stojí ještě na trochu vratkých nohách. Osudy žen jsou trochu ploché, nicméně je stále zábavné to číst.

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí recenzní e-knihy!

12 komentářů:

  1. Děkuji za recenzi. Tak ti nevím, zdá se mi to příliš komplikované a překombinované. Nicméně všechny knihy, které nějak pracují s historií mě zajímají :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Už jenom číst tvou recenzi na mě působilo divně - pořád mě tam to jméno bije do očí :D Já si to stejně musím přečíst, i když "jsem" nesympatická - příležitost číst o postavě s mým jménem se mi jen tak nenaskytne, naposled to bylo snad v Letadélku Káněti :)

    OdpovědětVymazat
  3. Anežka je náhodou pěkný jméno :-) No, ten poslední odstavec asi říká vše. O knize jsem neslyšela, zní to fakt lákavě, ale nevím nevím...

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem knihu právě dočetla. Dozvěděla jsem se o ní, protože byla nominovaná na cenu Česká kniha a líbila se mi fakt hodně. Mám dotaz na Bětku. Co je podle tebe nepřirozená smrt? A proč ti je Anežka nesympatická?
    Jarmila Pokorná

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi takhle, přirozená smrt je pro mě smrt stářím, případně smrt stářím v kombinaci s nemocí.
      Nicméně nepřirozená je pro mě rakovina, jakákoliv smrt následkem úrazu, vražda a tak. Snad je to jasné :)
      A Anežka mi prostě nesedla, na můj vkus byla moc pesimistická a ufňukaná. Chápu proč, ale zkrátka se mi to zde nezamlouvalo.

      Vymazat
  5. http://www.databazeknih.cz/knihy/slepa-mapa-165867

    OdpovědětVymazat
  6. O téhle knize ani autorce jsem nikdy dřív neslyšela, ale už jsem si ji na přidala na seznam ke čtení, docela mě to zaujalo... :)

    OdpovědětVymazat
  7. Tak jsem přečetla - a překvapivě dobré. Díky za tip!
    JanulkaH

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prima, to jsem ráda, není zač :))

      Vymazat
  8. Já nějak nevím, kam s touhle knihou. Mám z ní dost rozporuplné pocity, z anotace i z tvé recenze, takže tak nějak visí v prázdném vakuovitém prostoru mezi "chci si přečíst" a "nechci si přečíst" a nechce se jí ani tam, ani tam. Asi to nechám osudu. Pokud na mě odněkud vyskočí, tak jí zkusím, ale na cílené vyhledávání to přeci jen nevidím.

    OdpovědětVymazat
  9. Zajímavá recenze. Knihy s válečnou tématikou mám ráda, ale tohle mě moc nenalákalo. Tak jsem ráda, že mě Tvůj názor jen utvrdil :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to ani není moc válečné, ty historické události jsou opravdu jen v pozadí :)

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!