sobota 26. dubna 2014

Všehokniha - moudré a laskavé čtení pro každého

Guus Kuijer - Všehokniha

Originální název: Het boek van alle dingen
Překlad: Magda de Bruin Hüblová
Rok vydání: 2013 (originál vydán 2004)
Počet stran: 120
Vazba knihy: Vázaná
Nakladatelství: Albatros

O tom, jak chtěl být Tomáš šťastný
Devítiletý Tomáš má naprosto jasno v tom, co chce být, až vyroste - chce být šťastný. Jenže nejprve se musí vypořádat s tatínkem, fanatickým katolíkem, který pro ránu nejde daleko. Tomáš od něj utíká do světa svých představ a také k sousedce, ježibabě, paní Terezínské. Všehokniha je citlivý a imaginativní příběh o těžkém dětství se, snad, šťastným koncem.

Půvabná knížečka, která vypadá naživo asi tak o milion procent lépe než na obrázku, nedávno získala ve výročních cenách Albatrosu cenu za nejlepší překlad. Kromě krásných slov ovšem obsahuje také přenádherné ilustrace, při kterých srdce prostě plesá. I to je důvod, proč si Všehoknihu přečíst. A ten další je samozřejmě ten, že je to kniha, která hladí.

Jednoduché a přesto moudré
Mám opravdu ráda dětské knihy - odpočinu si u nich a vždycky mě potěší. Ale nejlepší je, když taková dětská knížka přináší moudrost, nadhled, vtip nebo cokoliv jiného, co jí činí výjimečnou. I taková je Všehokniha. Je něžná, ale zároveň i krutá. Vlastně je po většinu svého rozsahu spíše smutná než veselá, o to víc ale potěší drobné vtípky či scény, které hladí. A nebo z nich mrazí, ale tak nějak... Jinak.

"Nazdar, Tomášku," řekla maminka. Nastavila mu tvář, ale Toomáš požádal: "Tu druhou, mami."
"Proč?" zeptala se.
"Proto," řekl Tomáš.
Viděl, jak se začervenala. A pak mu nastavila pravou tvář. Dal jí na ni pusinku. To byla tvář, do které ji uhodili.
Guus Kuijer, Všehokniha, str. 35

Docela dlouho se mi zdálo, že je kniha až příliš zaměřená na víru a náboženství. Nicméně i tyto pasáže zde mají svůj smysl, své místo. Nenásilným způsobem dávají dětem najevo, že víra je dobrá, ale nic se nemá přehánět. A mlátit holky je zbabělost. A předsudky jsou hloupost... A tak. Je na každém malém čtenáři, co si z Všehoknihy odnese. Je to ideální kniha na čtení před spaním, protože si tyhle chvíle bude užívat nejen dítě, ale i jeho rodiče.

Tak akorát, na míru, pro děti
Navzdory moudrosti téměř Malého prince je ale Všehokniha mnohem lépe zacílená a na rozdíl od prince dětem do ruky dozajista patří. Jednoduché věty protkané dialogy, občasnými zdrobnělinami či expresivnějším slůvkem, které děti láká, protože zakázané ovoce chutná nejlépe, se prostě dobře čtou i nepříliš zkušenému čtenáři.


Důmyslný styl ilustrací navíc nabízí docela dlouhotrvající zábavu - nevěřili byste, jak objevné je pokaždé odklápět a znovu vracet poloprůhlednou fólii (obrázek vpravo).

Pro dospělé asi nebude stačit příběh, všechny epizody i hlavní dějová linka jsou dost jednoduché a skoro až povrchní, proto dobře srozumitelné pro mladší. Stejně tak i konec, vyústění zápletky - banální a pro dospělé skoro až nedostatečné. Kromě řady kuriózních situací se také setkáme s bizarními postavami - fascinovala mě jak 'ježibaba' paní Terezínská, tak i Tomášova sestra Markéta nebo jeho tajná 'láska' Eliška, která má jednu nohu umělou.

Všehokniha je laskavý příběh o odvaze, štěstí a o tom, že ani s vírou se to nemá přehánět. Tomáše si zamilujete. Kniha se bude líbit zvídavým dětem, které už nebaví tisíckrát ohraná pohádková schémata a vy ji oceníte, pokud se oprostíte od vyloženě dětsky jednoduchého stylu a ponoříte se do plynulého vyprávění.

"Počkej," řekla paní Terezínská. Vstala. "Možná pro tebe něco mám." Obrátila se k jedné z knihoven. "Co vlastně chceš být, až vyrosteš?" zeptala se.
"Šťastný," řekl Tomáš. "Až vyrostu, budu šťastný."
Paní Terezínská už chtěla vytáhnout z knihovny knížku, ale překvapeně se obrátila. S úsměvem se na Tomáše podívala a řekla: "To je safraporstky dobrý nápad. A víš, čím štěstí začíná? Když se člověk přestane bát."
Guus Kuijer, Všehokniha, str. 32

Děkuji nakladatelství Albatros za poskytnutí recenzního výtisku!

6 komentářů:

  1. Ja som tiež staršia, no rozprávky ma držia doteraz. Táto vyzerá z vonka veľmi obyčajne, ale ako vidím tak ukrýva krásny a citlivý príbeh. Tu presne sedí "Nesúď knihu podľa obalu" :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono například obálka takhle na obrázku vůbec nevynikne - naživo má sytější barvy a ten formát je prostě boží... :)

      Vymazat
  2. Líbí se mi tvůj postoj k dětským knihám. Bohužel se v nových neorientuju, ale nedávno jsem četla třeba Narnii a máš pravdu, že je to fajn změna. Recenzovaná kniha vypadá pěkně, obrázky jsou jako od Huttnerové, nejvíc mě ale pobavil originální název... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se snažím začít v nových dětských knížkách, nějak mi sedí poslední dobou na oddech víc než young adult :) A originálnímu názvu jsem se taky smála!

      Vymazat
  3. Jako překladatelku mě těší, že se vám Všehokniha líbí. Název v orig. zní Het boek van alle dingen (doslova Kniha všech věcí) a čeština je zatím jediný jazyk ze zhruba 15 existujících překladů této knížky, kde je název stažený do jednoho slova. Ostatně bližší informace o autorovi i knize (včetně úryvku, rozhovoru s autorem a dvěma recenzemi) jsou k nalezení na www.iliteratura.cz. Kromě toho vyšla 9. března v Respektu recenze Ondřeje Nezbedy.
    Magda de Bruin Hüblová

    OdpovědětVymazat
  4. Tahle kniha vypadá roztomile i podle obálky, a sama má hezký námět. :)

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!