pátek 24. ledna 2014

Archiv vás polapí do spárů svých tajemství

Victoria Schwabová - Archiv

Originální název: The Archived

Překlad: Miroslava Urešová
Rok vydání: 2014
Počet stran: 336
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: CooBoo

Kniha vychází 19.února!

Archiv - místo, kde se uchovává historie mrtvých

Mackenzie je Správce - jejím úkolem je chytat probuzené Historie (jakési kopie zemřelých) v Úžinách a vracet je zpět do Archivu, kde mají zase spát. Právě se s rodiči přestěhovala do bývalého hotelu Coronado a stále ještě truchlí nad zemřelým bráškou Benem. Starý dům je ale plný historie, tudíž tu má Mac víc práce než kdy dřív. V Úžinách se navíc začínají dít divné věci, objevuje se víc a víc probuzených Historií a navíc je tu ten zvláštní kluk, Owen. Co s tím má společného děsivá historie bytu 2F, v němž teď Mackenziina rodina bydlí? A jak se do toho všeho zaplete Wesley, kluk, který se s Mac spřátelí?

K některým knihám je lepší přistupovat se sladkou neznalostí. Archiv mezi ně rozhodně patří. Vzhledem k mé současné lehké preferenci spíše "neYA" knížek bych po něm asi sama od sebe nesáhla. Jsem ale ráda, že se mi dostal do ruky, protože mě až překvapivě bavil.

Máte už dost paranormálek?
Určitě to dobře víte - v YA se to teď přímo hemží upíry, vlkodlaky, vílami a dalšími nadpřirozenými bytostmi. A přeci jen, čeho je moc, toho je příliš. Nemám pravdu? Mladá autorka young adult knih, Victoria Schwab, pro svou novou sérii The Archived vymyslela originální námět, který se tomuto nešvaru celkem umně vyhýbá.

V Archivu totiž nenajdete žádná monstra či příšery, ani nemrtvé. V Archivu najdete alternativní pohled na "život po smrti" a trochu nadpřirozených schopností, které jsou sice dědičné, avšak nejsou vrozené. Celý komplex světa je podle autorky rozdělený na tři části:

Vnějšek - běžný, okolní svět. Místo, kde žijeme a kde většina lidí nemá ponětí o Archivu či o kopiích zemřelých.
Úžiny - místo, kde Správci chytají probuzené Historie.
Archiv - knihovna, v níž se skladují Historie, tedy kopie zemřelých, jakási vzpomínka na ně.

V Úžinách sice není nebe, ale vždycky mám pocit, že tam panuje noc. Voní to tam jako v noci. Jako v noci ve městě po dešti. Na kůži cítím slabý vánek, který nikdy neustává a v chodbách rozhání zatuchlý vzduch. Občas si připadám jako ve větrací šachtě.
Jak to v Úžinách vypadá, jsem věděla dávno předtím, než jsem je spatřila na vlastní oči. Děda mi o nich každý rok vyprávěl, a ony tak pomalu začaly existovat v mých představách. Zavři oči a představ si temnou uličku. Je tak úzká, že stačí roztáhnout ruce a na prstech ucítíš drsné zdi. Zakloň hlavu a před očima se ti objeví... nic. Jen změť nekonečně dlouhých chodeb, které se ztrácejí ve tmě. Světlo vychází jen ze dveří ve stěnách. Jejich obrysy se matně rýsují na temném pozadí. Klíčovými dírkami pronikají do chodby proužky světla, které v zaprášeném vzduchu vypadají jako zlaté nitky. Díky nim je v Úžinách aspoň trošku vidět. Ale nikdy tam není vidět dobře.
Victoria Schwabová, Archiv, str. 22

Svět v tomto příběhu je zajímavý a především má velmi působivou atmosféru - při čtení vás bude mrazit, až budete spolu s Mac bloudit Úžinami a hledat probuzené Historie, nebo až budete s Mac odhalovat tajemství bývalého hotelu, který od padesátých let slouží jako nájemní dům.
Příběh rozjíždí dvě zdánlivě odlišné zápletky - nebývalý nárůst probuzených Historií a tajemný Owen v Úžinách proti děsivé minulosti Coronada. Tím pádem je atraktivní dění i ve Vnějšku.

Originální námět, tuctové vyprávění
Problémem však je, že ačkoliv je Archiv postavený na skutečně zajímavém a originálním námětu a zpracování je taktéž ucházející, celý tón vyprávění je spíše tuctový. Mám pocit, že se YA knížky ani nesnaží být řemeslně originální, protože způsob, jakými jsou napsané, se mi všude zdá takřka totožný. I tentokrát vše sledujeme díky ich formě z pohledu hlavní postavy Mackenzie, můžeme se tedy dozvědět o jejích pocitech, které jsou obdobné jako u jakékoliv jiné hrdinky tohoto žánru.
Zajímavou proměnnou je zde pouze smrt mladšího bratra a pocity kolem ní, podle mého vcelku přesně odhadnuté a navíc působí na city čtenáře.

Ani nečekám, až máme domluví, a už jsem na chodbě. Vrazím do svého pokoje, zabouchnu za sebou dveře a začnu ji mezi těmi všemi krabicemi hledat. Po chvilce ji konečně objevím. Zapadlou v rohu. Na boku má napsané malé B. Není o moc větší než krabice na boty.
Dědovým klíčem roztrhnu průhlednou lepenku a otočím krabici dnem vzhůru. Všechno, co z Bena zbylo, teď leží na mojí matraci. Oči mě pálí. Nevadí mi, že toho máma schovala málo, ale že schovala ty nesprávné věci. Vzpomínky po nás zůstávají ve věcech, které jsme měli rádi, které jsme opatrovali, které jsme používali a opotřebovali.
Victoria Schwabová, Archiv, str. 34

Vzhledem k formě vyprávění je tedy veliké štěstí, že je příběh postavený na omezeném prostoru Coronada, Úžin a Archivu, což je rozhodně příjemnější než jakékoliv jiné tuctové prostředí, např. střední škola.
Navíc je celá kniha velmi čtivá a řešení záhad je dávkováno velice chytře, aby čtenář udržel pozornost a měl chuť číst dál a dál. Ve výsledku je to záležitost na dva večery, ale chystané pokračování je docela dobrou satisfakcí pro ty, kterým je líto, že je Archiv tak rychle u konce.

Pokud máte rádi napětí či příběhy s trochu mysteriózní mrazivou atmosférou a zároveň jste trochu unaveni klasickými paranormal romancemi, Archiv je ta správná volba. Po poněkud nejistém začátku se rozjede opravdu zajímavé oddechové čtení, které vás bude bavit.
A nevěřila bych, že to v blízké době o něčem řeknu, ale... Těším se na další díl. Těšte se se mnou.

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzní e-knihy!

7 komentářů:

  1. Ten námět zní parádně a právě díky němu si knihu nejspíš přečtu, i když v poslední době už YA příliš nedám. Právě kvůli tomu, co píšeš, že jsou si všechny po stylistické stránce tolik podobné. Vždyť už jen ta ich forma v přítomném čase je naprosto charakteristická a je fakt, že ji zase až tak nemusím.

    Jen mě trochu mrzí, že už je to zase série. Těch sérií se zajímavými náměty vychází tolik, že nestíhám dočítat.

    Pěkná recenze, děkuju za další tip na čtení :)

    OdpovědětVymazat
  2. YA jsem nikdy nečetla, neláká mě, ale tohle vypadá docela dobře, jen já nejsem zatížená na série :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tenhle žánr není na škodu si přečíst a vypadá to zajímavě. :-)
    Uvažuji, že bych někdy v létě nebo tak zkusila napsat do CooBoo, mají zajímavé knížky. :-) Tak si píšu i tuhle. ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Archiv jsem si chtěla přečíst, ale četla jsem pár negaktivníche recenzí, tak uvidím.

    OdpovědětVymazat
  5. Ja ho čítam akurát teraz a tak, ako ma zo začiatku bavil, tak teraz sa k nemu ledva dokopem, číta sa to pomaly a som z toho celkom sklamaná, pretože som myslela, že to bude super príbeh :/

    OdpovědětVymazat
  6. Páni, myslím, že jsem tě nikdy neslyšela říci "Těším se na další díl". :D :D Já se na něj také těším. Námět knihy je vážně skvělý svou originalitou. Po dlouhé době se k nám dostalo něco, co stojí za zmínku. :)

    OdpovědětVymazat
  7. No jo, paranormálky už neví, co by si vzaly za téma. Mám pocit, že všechno už někde bylo. Victorii se nějak podařilo najít jeden z posledních ždibíčků originality :)
    Jinak mám pocit, jako bych četla jinou verzi svého názoru. Že bychom se projednou shodly? To je nějaký podezřelý člověče :D

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!