sobota 26. ledna 2013

Novodobý Kerouac v sukních (RC)

Anna Stothardová - Růžový hotel

Originální název: The Pink Hotel
Překlad: Štěpán Hnyk
Rok vydání: 2012 (originál vydán 2011)
Počet stran: 312
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: Plus

Holka na cestě, v cizí zemi, kvůli cizí matce
Hrdinkou knihy je sedmnáctiletá dívka z Anglie, co se přes oceán vydala do Los Angeles na pohřeb svojí matky. Lily, jak ji nazývá, ale v podstatě nikdy neviděla, opustila ji i jejího otce, když naší hrdince byly tři roky. Po smuteční hostině, která se odehrává v Lilyině Růžovém hotelu, dívka odchází s kufrem matčiných věcí a nějakou dobu se na neznámém kontinentě potlouká, potkává nové známé a zjišťuje, kdo byla ta žena, která ji porodila a teď předčasně zemřela...

K Růžovému hotelu bych se, nebýt nakladatelství Plus, nejspíš sama od sebe nedostala. Líbivá obálka s kýčovitě lesklým písmem a názvem by mě asi odradila na první pohled. Naštěstí takto nehodnotím. Obálka se mi posléze zalíbila (až na volbu fontu v názvu, respektive jeho řešení - je to lesklé a trochu mi to evokuje harlekýny), působí roztomilým dívčím dojmem, přestože hlavní hrdinka není žádná slečinka. Čekala jsem trochu víc dospěláckou záležitost, ale v zásadě jsem byla spíše příjemně překvapená.



Bezejmenná hrdinka ve stylizaci beat generation
Děj knihy jako by chtěl navázat na tradici beat generation. Toto přirovnání je možná přehnanou nadsázkou, nicméně koncepce příběhu tomu napovídá. Nečekejte tak nijak přehnaně akční děj, jelikož většina knihy spíš popisuje kroky hlavní hrdinky.
Ta nemá jméno, což vidím jako jeden ze zásadních nedostatků. Nějak se s bezejmennými hrdiny nedokážu vyrovnat, tedy s bezejmennými hlavními hrdiny, kteří vypráví svůj příběh ich-formou. Neuvěřitelně mě to totiž ve výsledku mate, zejména pokud ostatní postavy svá jména mají.

Navzdory absence zvratů je kniha poměrně zábavná a nemá moc hluchých míst, díky svěžímu a zábavnému stylu, kterým je napsaná. Osobně mě ale trochu vytáčely drobné nelogičnosti. Například mi zcela hlava nebere, že se sedmnáctiletá holka sebere, odletí na jiný kontinent, s rodiči mluví cca třikrát za celou knihu a pohodička, nikdo ji neshání. To mohlo být nějak ošetřeno a ne, že "dochází mi peníze z ukradený kreditky" "ok, zaplatím ti letadlo".

Čtivá jednohubka
Růžový hotel je skutečně velmi čtivá záležitost. Na oddech dle mého názoru poslouží lépe než například Espressologie, o níž jsem již také psala. Ač jsou totiž obě hlavní postavy sedmnáctileté, tentokrát se mi nestalo, že by mě dotyčná rozčilovala dětinským chování. V tomto případě mi přišlo, že autorka tento věk docela dobře vystihla.

Hodně kladně také hodnotím zajímavý charakter hrdinky, která mi trošku připomínala Astrid z mého oblíbeného Bílého oleandru.
Malá kleptomanka, co se potlouká světem, kouří, upíná se k náhodným známostem a vlastně neví, co hledá. Jednoduše mě bavila.

Pokud se nebojíte moderní variace na beatníky v sukních v poněkud lehčí a sofistikovanější formě, určitě po Růžovém hotelu sáhněte. Výborně se odreagujete a navíc se i docela dobře pobavíte. Stylově totiž v knize téměř vše funguje tak, jak má.

Děkuji nakladatelství Plus za poskytnutí recenzního výtisku!


2 komentáře:

  1. Tvůj nadpis mě asi zaujal víc, než pak samotná knížka.=) Ale třeba někdy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý má jiný vkus, jasnačka :) Ale jsem ráda, že nadpis nalákal k přečtení recenze, to je pro mě největší pochvala!

      Vymazat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!