čtvrtek 8. listopadu 2012

Zimní bouře s příchutí oceli

George R. R. Martin - Bouře mečů

Originální název: The Storm of Swords
Překlad: Hana Březáková
Rok vydání: 2011 (originál vydán 2000)
Počet stran: 1198
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nakladatelství: Talpress

Pozor! Recenze obsahuje spoilery na předchozí díly série, Hru o trůny a Střet králů!

Hra o trůny pokračuje a zima se neúprosně blíží
Počet uchazečů o trůn klesá. Renly Baratheon je mrtvý a jeho starší bratr Stannis sbírá síly po prohrané bitvě o Královo přístaviště. Robb Stark pomalu ztrácí půdu pod nohama - Zimohrad je vypálen a on, ač neprohrál žádnou bitvu, pomalu přichází o spojence a území. Do Králova přístaviště zatím putuje Jaime Lannister v doprovodu Brienne z Thartu, jehož propustila Catelyn Stark v naději, že jí Lannisteři pošlou zpět dcery Sansu a Aryu. Po moři se do Západozemí pomalu vrací Matka draků, Daenerys za bouře zrozená, aby se zmocnila zpět trůnu, který její rod ovládal po staletí. A za Zdí zatím Noční hlídka spolu s bastardem Jonem Sněhem čelí útokům Divokých a navíc se ze sněhu probouzejí Jiní...

Zatímco v předchozích dílech se nejdůežitější události odehrávaly v Králově přístavišti, v Bouři mečů se těžiště děje přesouvá na sever, ať už v podobě Řekotočí a Robba Starka, nebo v podobě území za Zdí. Navíc nám přibývají další "vypravěči" - své kapitoly konečně dostal Králokat Jaime, který měl v předchozím díle žalostně málo prostoru, a také Sam Tarly alias ser Prasátko, díky němuž se nám otevírá nová dějová linka Noční hlídky. Musím říct, že z mého pohledu do příběhu prospělo a Sever jsem si skutečně oblíbila.



Vlnová tendence a mnoho postav
Není divu, že má kniha dvanáct set stránek! George Martin totiž stvořil svět plný neuvěřitelně zajímavých postav a tak není divu, že jejich spletité a komplikované vztahy a osudy vydají na pořádných pár stránek. Nevím ale, jestli je to dobře. Samozřejmě, vzhledem k autorovu zájmu zabíjet postavy je zjevné, že si potřebuje nechat pojistku... Ale stále si nemohu pomoct, některé ty kapitoly byly navíc.

Co se týče spádu děje, při takovém rozsahu se snad ani nemohlo stát, že by chyběly hluchá místa. Jsou tam a je jich poměrně dost. Zejména první polovina je slabší. Nejlépe lze hodnotit bezesporu prostředek, který se hemží akcí, krutostí, má spád a je šokující. I zbytek druhé poloviny nám může nabídnout zajímavé zápletky a nové promíchání figurek na Martinově šachovnici, bohužel ale všechny zůstávají ve stínu středových událostí, což zamrzí.

Nicméně jedno nemohu upřít. Zatímco ke konci první poloviny a v druhé polovině druhé části jsem si říkala, že bude fajn, až to dočtu, že trochu změním na chvíli žánr... Na konci Martin ukázal, že má ještě v rukávu nějaké ty trumfy. Zkrátka a dobře, konec je opět zajímavý a otevřený tak akorát na to, aby povzbudil zvědavost a touhu číst dál.

Více fantasy, hodně otevřenosti
Zatímco první díl heptalogie připomínal spíše historický román zasazený do fiktivního prostředí, už ve druhé části se objevovaly prvky magie. A v Bouři mečů? Tady se magie dostává do popředí a zaujímá čím dál zásadnější místo v ději. K mé osobní nelibosti, nicméně tento pozvolný vzestup je příjemným kompromisem i pro nemilovníky fanatsy.
Co ale na Martinovi obdivuji hodně a co se mi na jeho knihách dost líbí, to je otevřenost. Přiznejme si to, v kolika knížkách se otevřeně řeší sex? Tohle číslo stoupá, nepochybně. Ale v kolika průměrných fantasy knížkách se hrdinové otevřeně baví o vylučování a podstatné části děje zaujímají popisy tělesných tekutin či hrdinů ulevujících si v mlází? Tohle číslo je zajisté menší. A právě to činí Martina provokativním. Přitom jde o nejpřirozenější věci.

Bouře mečů je sice hoodně tlustá a má svá slabá místa, přesto se ale stává asi nejlepším dosavadním dílem série. V předchozích dílech jako by si autor pouze připravoval půdu pro rozjezd, jakým je zejména druhá část Bouře mečů. Tohle počtení rozhodně stojí za to. Stačí se jen nebát rozsahu a s chutí se do toho pustit!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře jsou ověřovány pomocí kódu!
Konstruktivní kritiku přijímám s úsměvem. A pokud použijete profil "Anonymní", na konci komentáře se podepište, díky moc!